{"id":455,"date":"2026-09-15T15:40:58","date_gmt":"2026-09-15T13:40:58","guid":{"rendered":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/?p=455"},"modified":"2026-09-15T15:43:02","modified_gmt":"2026-09-15T13:43:02","slug":"festival-mahler-jihlava-zakoncil-koncert-venovany-pamatce-novorisskych-mucedniku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/2026\/09\/15\/festival-mahler-jihlava-zakoncil-koncert-venovany-pamatce-novorisskych-mucedniku\/","title":{"rendered":"Festival Mahler Jihlava zakon\u010dil koncert v\u011bnovan\u00fd pam\u00e1tce novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch mu\u010dedn\u00edk\u016f"},"content":{"rendered":"\n

14. z\u00e1\u0159\u00ed 2026 ReflexePlus<\/a> Jana Sou\u010dkov\u00e1<\/a><\/p>\n\n\n\n

<\/a> <\/a> <\/a> <\/a><\/p>\n\n\n\n

\u201ePavel-Josef K\u0161ica si s\u00a0n\u00e1ro\u010dnou polohou suver\u00e9nn\u011b poradil a\u00a0dok\u00e1zal plynule p\u0159ech\u00e1zet mezi vysok\u00fdmi dramatick\u00fdmi t\u00f3ny, melismatick\u00fdm zp\u011bvem a\u00a0hlubokou barytonovou polohou.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\u201eMarek \u0160tilec op\u011bt prok\u00e1zal svou mimo\u0159\u00e1dnou hudebn\u00ed v\u0161estrannost a\u00a0schopnost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u0159ipravit jednotliv\u00e9 interpreta\u010dn\u00ed slo\u017eky.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\u201eVysokou interpreta\u010dn\u00ed \u00farove\u0148 potvrdily tak\u00e9 oba p\u011bveck\u00e9 soubory, Silentium! ensemble a Kammerchor Albert Reiter.\u201c<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

P\u011btadvac\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk festivalu<\/strong> Mahler Jihlava \u2013 Hudba tis\u00edc\u016f<\/em><\/strong> vyvrcholil symbolicky v p\u00e1tek 11. z\u00e1\u0159\u00ed v kl\u00e1\u0161te\u0159e v Nov\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i. Koncert<\/strong> Requiem za padl\u00e9 bratry<\/em><\/strong> v kostele sv. Petra a Pavla byl nejen slavnostn\u00edm zakon\u010den\u00edm festivalu, ale tak\u00e9 hudebn\u00ed vzpom\u00ednkou na novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 premonstr\u00e1ty, kte\u0159\u00ed se stali ob\u011b\u0165mi nacistick\u00e9 perzekuce. Pod veden\u00edm dirigenta Marka \u0160tilce vystoupili \u010desk\u00fd vok\u00e1ln\u00ed soubor Silentium! ensemble, rakousk\u00fd Kammerchor Albert Reiter a reziden\u010dn\u00ed orchestr Wranitzky Kapelle. S\u00f3la se ujal barytonista Pavel-Josef K\u0161ica. V programu zazn\u011bla dv\u011b requiem \u2013<\/strong> Terez\u00edn Ghetto Requiem<\/em><\/strong> Sylvie Bodorov\u00e9 a<\/strong> Requiem c moll<\/em><\/strong> Leopolda Hofmanna.<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Koncert se v novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e uskute\u010dnil op\u011bt d\u00edky dlouhodob\u00e9 a vst\u0159\u00edcn\u00e9 spolupr\u00e1ci Kanonie premonstr\u00e1t\u016f<\/strong>, Novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho kulturn\u00edho spolku<\/strong> a jihlavsk\u00e9 Hudby tis\u00edc\u016f<\/strong> v r\u00e1mci cyklu Canonia Neorisensis<\/em>. O mimo\u0159\u00e1dn\u00fd ve\u010der byl mezi poslucha\u010di velk\u00fd z\u00e1jem \u2013 do kl\u00e1\u0161tera tradi\u010dn\u011b p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci nejen z Jihlavy a okol\u00ed, ale i ze vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst. Z Jihlavy byl proto vypraven festivalov\u00fd autobus a kostel se zaplnil do posledn\u00edho m\u00edsta.<\/p>\n\n\n\n\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Ve\u010der zah\u00e1jil p\u0159edstaven\u00fd kl\u00e1\u0161tera, opat Marian Rudolf Kos\u00edk<\/strong>, kter\u00fd p\u0159ipomn\u011bl hlubok\u00fd v\u00fdznam koncertu jako\u017eto pietn\u00ed vzpom\u00ednky na tragick\u00fd osud novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch premonstr\u00e1t\u016f za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, v \u010dele s opatem Pavlem Janem Sou\u010dkem<\/strong> (1877\u20131943), kter\u00fd zahynul v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Osv\u011btim. Hr\u016fzy koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f a v\u011bzn\u011bn\u00ed p\u0159e\u017eila pouze hrstka zb\u00edda\u010den\u00fdch \u0159eholn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli v kv\u011btnu 1942 odvle\u010deni gestapem z kl\u00e1\u0161tera. V atmosf\u00e9\u0159e chr\u00e1mu tak hudba z\u00edskala dal\u0161\u00ed, hlub\u0161\u00ed rozm\u011br \u2013 stala se prost\u0159edkem vzpom\u00ednky, \u00facty a p\u0159ipom\u00ednky osud\u016f t\u011bch, kte\u0159\u00ed se ji\u017e vr\u00e1tit nemohli.<\/p>\n\n\n\n

Opat Marian na z\u00e1v\u011br pod\u011bkoval v\u0161em, kte\u0159\u00ed svou \u00fa\u010dast\u00ed pomohli uct\u00edt pam\u00e1tku mu\u010dednick\u00e9 smrti novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch premonstr\u00e1t\u016f, jejich\u017e osud dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 tak\u00e9 prob\u00edhaj\u00edc\u00ed proces sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k jejich blaho\u0159e\u010den\u00ed. <\/p>\n\n\n\n

N\u00e1sledn\u011b se poslucha\u010di naplno pono\u0159ili do sugestivn\u00edho d\u00edla p\u0159edn\u00ed \u010desk\u00e9 skladatelky Sylvie Bodorov\u00e9<\/a>, Terez\u00edn Ghetto Requiem<\/em>, kter\u00e9 autorka zkomponovala v roce 1998 pro festival v anglick\u00e9m Warwicku. Tato siln\u00e1 humanistick\u00e1 v\u00fdpov\u011b\u010f, v\u011bnovan\u00e1 ob\u011btem holokaustu, zazn\u011bla v Nov\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i v pod\u00e1n\u00ed vyhled\u00e1van\u00e9ho barytonisty Pavla-Josefa K\u0161ici<\/a> a smy\u010dcov\u00e9ho kvarteta slo\u017een\u00e9ho z \u010dlen\u016f Wranitzky Kapelle<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

P\u0159ibli\u017en\u011b patn\u00e1ctiminutov\u00e1 kompozice je vystav\u011bna jako hudebn\u00ed meditace, v n\u00ed\u017e se st\u0159\u00eddaj\u00ed dramatick\u00e9 a monument\u00e1ln\u00ed plochy s komorn\u00edmi, intimn\u00edmi pas\u00e1\u017eemi. Bodorov\u00e1 zde propojuje tradici k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho requiem s \u017eidovsk\u00fdmi modlitbami a texty a vyu\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159itom modern\u00ed kompozi\u010dn\u00ed postupy. S\u00f3lista tak pracuje s v\u00fdrazov\u011b velmi rozd\u00edln\u00fdmi textov\u00fdmi i hudebn\u00edmi polohami, od tradi\u010dn\u00edho latinsk\u00e9ho liturgick\u00e9ho textu a\u017e po hebrejsk\u00e9 modlitby.<\/p>\n\n\n\n

V prvn\u00ed \u010d\u00e1sti Lacrymosa<\/em> zazn\u011bly \u00favodn\u00ed vysok\u00e9 smy\u010dce, k nim\u017e se p\u0159ipojil syt\u00fd, hluboce zn\u011bj\u00edc\u00ed hlas s\u00f3listy Pavla-Josefa K\u0161ici p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed hebrejskou modlitbu Shema Yisrael adoshem elokeinu, Adoshem echad\u2026<\/em> Barytonov\u00fd part se rozv\u00edjel v p\u016fsobiv\u00fdch melismatick\u00fdch ozdob\u00e1ch nad introvertn\u00edm zvukem smy\u010dc\u016f, kter\u00fd postupn\u011b nab\u00fdval na intenzit\u011b i teskn\u00e9 nal\u00e9havosti. Nitern\u00e9 s\u00f3lov\u00e9 vstupy violoncella se prol\u00ednaly se zp\u011bvn\u00fdmi houslov\u00fdmi liniemi a cel\u00e1 \u010d\u00e1st sm\u011b\u0159ovala ke sm\u00ed\u0159liv\u00e9mu z\u00e1v\u011bru v pianissimu.<\/p>\n\n\n\n

Druh\u00e1 \u010d\u00e1st Dies irae<\/em> vych\u00e1z\u00ed ze slavn\u00e9ho latinsk\u00e9ho hymnu ze 13. stolet\u00ed, jeho\u017e autorem je italsk\u00fd franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd mnich Tomasso de Celano a kter\u00fd se v r\u016fzn\u00fdch podob\u00e1ch stal sou\u010d\u00e1st\u00ed requiem \u0159ady dal\u0161\u00edch autor\u016f. Aton\u00e1ln\u011b rytmizovan\u00fd \u00favod postupn\u011b rozv\u00ed\u0159ily hn\u011bvem prodchnut\u00e9, vz\u00e1jemn\u011b se propl\u00e9taj\u00edc\u00ed smy\u010dcov\u00e9 hlasy, evokuj\u00edc\u00ed chaos a utrpen\u00ed. Baryton zde z\u00edskal v\u00fdrazn\u011bji instrument\u00e1ln\u00ed charakter a jeho hlas se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed dramatick\u00e9 zvukov\u00e9 struktury. Hebrejsk\u00fd text v sob\u011b nesl hr\u016fzu trp\u00edc\u00edch a s\u00f3lista jej dok\u00e1zal sugestivn\u011b vystup\u0148ovat a\u017e k nal\u00e9hav\u00e9mu invoka\u010dn\u00edmu z\u00e1v\u011bru.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Po extatick\u00e9m Dni hn\u011bvu<\/em> n\u00e1sledovalo kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159elad\u011bn\u00ed smy\u010dc\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak nenaru\u0161ilo kontinuitu skladby. T\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st Libera me<\/em> ji\u017e sm\u011b\u0159ovala k mysteri\u00f3zn\u00edmu sm\u00ed\u0159en\u00ed. Prol\u00ednal se zde zn\u00e1m\u00fd latinsk\u00fd text Libera me, Domine<\/em> (Osvobo\u010f m\u011b, Pane) s motivem Dies irae, dies illa<\/em> a hebrejsk\u00fdm ver\u0161em Elokai neshama\u2026<\/em>Zvukov\u00e1 plocha se postupn\u011b zjem\u0148ovala a vynikla v\u00fdrazn\u00e1 melodika, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak skladatelka nechala zazn\u00edt dramatick\u00e1 zvol\u00e1n\u00ed Dne hn\u011bvu<\/em> ve vysok\u00e9 hlasov\u00e9 poloze. Pavel-Josef K\u0161ica si s touto n\u00e1ro\u010dnou polohou suver\u00e9nn\u011b poradil a dok\u00e1zal plynule p\u0159ech\u00e1zet mezi vysok\u00fdmi dramatick\u00fdmi t\u00f3ny, melismatick\u00fdm zp\u011bvem a hlubokou barytonovou polohou. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd p\u0159echod k Requiem aeternam<\/em> vyzn\u011bl jako sm\u00ed\u0159liv\u00e1 modlitba, vracej\u00edc\u00ed se k t\u0159ikr\u00e1t citovan\u00e9mu Libera me<\/em>. <\/p>\n\n\n\n

Terez\u00edn Ghetto Requiem<\/em> se chr\u00e1mem rozezn\u011blo jako p\u016fsobiv\u00e9 memento, na poslucha\u010de zap\u016fsobilo svou nal\u00e9havost\u00ed i hlubok\u00fdm humanistick\u00fdm poselstv\u00edm. Sugestivn\u00ed v\u00fdkon barytonisty Pavla-Josefa K\u0161ici a smy\u010dcov\u00e9ho kvarteta z \u0159ad Wranitzky Kapelle publikum ocenilo dlouh\u00fdm a bou\u0159liv\u00fdm potleskem.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Pod veden\u00edm dirigenta Marka \u0160tilce<\/a> pak p\u0159i\u0161el na \u0159adu \u010desk\u00fd vok\u00e1ln\u00ed soubor star\u00e9 hudby Silentium! ensemble<\/strong> s um\u011bleckou vedouc\u00ed Terezou V\u00e1lkovou<\/a> a dolnorakousk\u00fd host Kammerchor Albert Reiter<\/strong> z Waidhofenu an der Thaya p\u0159ipraven\u00fd sbormistryn\u00ed Ursulou Preis<\/strong>. Festivalov\u00fd reziden\u010dn\u00ed orchestr Wranitzky <\/strong>Kapelle tentokr\u00e1t nastoupil ve skromn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1strojov\u00e9m obsazen\u00ed, kter\u00e9 si vy\u017e\u00e1dala p\u0159ibli\u017en\u011b p\u016flhodinov\u00e1 partitura Requiem c moll<\/em> p\u0159edstavitele v\u00edde\u0148sk\u00e9ho klasicismu Leopolda Hofmanna<\/strong> (1738\u20131793). Marek \u0160tilec nastudoval toto Requiem<\/em> v obnoven\u00e9 premi\u00e9\u0159e ji\u017e v roce 2021, mimo jin\u00e9 i v Jihlav\u011b v r\u00e1mci uct\u011bn\u00ed pam\u00e1tky ob\u011bt\u00ed onemocn\u011bn\u00ed covid-19. Nyn\u00ed byla skladba spole\u010dn\u011b s dal\u0161\u00edm Hofmannov\u00fdm d\u00edlem, M\u0161\u00ed sv. Aloise<\/a>, p\u0159ipravena k nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se v prostor\u00e1ch novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera uskute\u010dnilo b\u011bhem minul\u00e9ho t\u00fddne.  <\/p>\n\n\n\n

Leopold Hofmann byl sv\u00fdmi sou\u010dasn\u00edky pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejtalentovan\u011bj\u0161\u00edch a nejvlivn\u011bj\u0161\u00edch skladatel\u016f sv\u00e9 generace. Byl p\u0159edev\u0161\u00edm chr\u00e1mov\u00fdm hudebn\u00edkem, z\u00e1rove\u0148 i velmi plodn\u00fdm autorem instrument\u00e1ln\u00ed hudby. Jeho symfonie, koncerty a komorn\u00ed skladby se hr\u00e1ly po cel\u00e9 Evrop\u011b, zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed d\u011bl je dochov\u00e1no v rukopisn\u00fdch opisech. Od roku 1769 zast\u00e1val presti\u017en\u00ed funkci kapeln\u00edka katedr\u00e1ly sv. \u0160t\u011bp\u00e1na ve V\u00eddni, jeho asistentem se zde stal na kr\u00e1tko i Wolfgang Amadeus Mozart, kter\u00fd doufal, \u017ee po Hofmannov\u011b smrti p\u0159evezme jeho kapelnick\u00e9 m\u00edsto. Hofmann v\u0161ak Mozarta p\u0159e\u017eil a ve funkci setrval a\u017e do sv\u00e9 smrti.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Novodobou partituru Requiem c moll<\/em> edi\u010dn\u011b p\u0159ipravil v roce 2016 Allan Badley, p\u0159edn\u00ed specialista na hudbu v\u00edde\u0148sk\u00e9ho klasicismu. D\u00edlo zhudeb\u0148uje standardn\u00ed texty m\u0161e za zem\u0159el\u00e9. Jak uv\u00e1d\u00ed edi\u010dn\u00ed zpr\u00e1va, datum vzniku d\u00edla je obt\u00ed\u017en\u00e9 ur\u010dit, a je\u0161t\u011b obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed je zjistit, p\u0159i jak\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti bylo Requiem<\/em> komponov\u00e1no \u2013 mohlo j\u00edt o osobn\u00ed motiv, konkr\u00e9tn\u00ed objedn\u00e1vku nebo pot\u0159ebu provozovac\u00ed praxe u sv. \u0160t\u011bp\u00e1na. Instrumentace Requiem<\/em> je pom\u011brn\u011b skromn\u00e1. Obsahuje dvojici tlumen\u00fdch trubek, klarin v C, koncertantn\u00ed pozouny, smy\u010dce a varhann\u00ed continuo. Skladba neobsahuje s\u00f3lov\u00e9 vok\u00e1ln\u00ed party a je koncipov\u00e1na sp\u00ed\u0161e sborov\u011b ne\u017e instrument\u00e1ln\u011b. Na rozd\u00edl od n\u011bkter\u00fdch Hofmannov\u00fdch m\u0161\u00ed, v nich\u017e hraj\u00ed d\u016fle\u017eitou roli virtu\u00f3zn\u00ed houslov\u00e9 party, zde stoj\u00ed v pop\u0159ed\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm samotn\u00fd sbor a zhudebn\u011bn\u00fd text.<\/p>\n\n\n\n

Tradi\u010dn\u00ed cyklick\u00e1 struktura Requiem,<\/em> sv\u011b\u0159en\u00e9ho \u010dty\u0159hlas\u00e9mu p\u011bveck\u00e9mu sboru, byla v Nov\u00e9 \u0158\u00ed\u0161i liturgicky dob\u0159e srozumiteln\u00e1 i publiku z\u0159ejm\u011b z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti \u201enepraktikuj\u00edc\u00edmu\u201c. Spojen\u00e9 sm\u00ed\u0161en\u00e9 sbory otev\u0159ely Requiem aeternam<\/em> vyrovnan\u00fdmi hlasy, kter\u00e9 se st\u0159\u00eddaly s klasicistn\u00ed instrument\u00e1ln\u00ed sazbou. \u010ce\u0161t\u00ed i rakou\u0161t\u00ed zp\u011bv\u00e1ci p\u016fsobili neoby\u010dejn\u011b soust\u0159ed\u011bn\u011b a v dokonale vyv\u00e1\u017een\u00e9m v\u00edcehlas\u00e9m souzvuku pod jist\u00fdm veden\u00edm dirigenta Marka <\/strong>\u0160tilce dosp\u011bli k p\u016fsobiv\u00e9 meditaci nad centr\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem. Ve svi\u017en\u00e9m tempu se n\u00e1sledn\u011b rozv\u00edjelo Kyrie eleison<\/em>, hlasy se zahu\u0161\u0165ovaly a propl\u00e9taly v kompozi\u010dn\u011b velmi zda\u0159il\u00e9 a jisk\u0159iv\u00e9 fuze. Dirigent Marek \u0160tilec z\u0159eteln\u011b akcentoval jednotliv\u00e9 n\u00e1stupy, spojen\u00e9 sbory si tak l\u00e9pe dok\u00e1zaly naslouchat v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m \u201edrajvu\u201c nad instrument\u00e1ln\u00ed sazbou vynikaj\u00edc\u00edch hudebn\u00edk\u016f Wranitzky Kapelle. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

N\u00e1stup Dies irae<\/em> byl nezvykle jemn\u00fd a nam\u00edsto dramatick\u00e9ho \u00fa\u010dinku sm\u011b\u0159oval ke zti\u0161en\u00e9 kontemplaci. Efektn\u00ed byly pas\u00e1\u017ee dechov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed se s proc\u00edt\u011bn\u00fdm sborem, nad n\u00edm\u017e v\u00fdrazn\u011b vystupovaly intona\u010dn\u011b \u010dist\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed sopr\u00e1ny. Zvukov\u00fd celek pevn\u011b podp\u00edralo melodicky ukotven\u00e9 varhann\u00ed continuo bravurn\u011b interpretovan\u00e9 Ji\u0159inou Dvo\u0159\u00e1kovou<\/strong>. Liber scriptus<\/em> p\u0159ineslo svi\u017en\u011bj\u0161\u00ed a kontrapunkticky propracovan\u011bj\u0161\u00ed melodiku. Sbory byly vynikaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem srozumiteln\u00e9 i po str\u00e1nce v\u00fdslovnosti, \u010demu\u017e jist\u011b p\u0159edch\u00e1zela vzorn\u00e1 p\u0159\u00edprava obou um\u011bleck\u00fdch vedouc\u00edch Terezy V\u00e1lkov\u00e9<\/strong> a Ursuly Preis<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

V Recordare<\/em> se objevila jemn\u00e1 menuetov\u00e1 houpavost a n\u00e1padit\u00e1 melismatick\u00e1 zdobnost v hlasech i instrumentaci. Confutatis<\/em> p\u0159ineslo dal\u0161\u00ed jemn\u00e9 rozv\u00edjen\u00ed melodick\u00e9 invence a dirigent zde ponechal dostate\u010dn\u00fd prostor pro vyzn\u011bn\u00ed fermat. Lacrimosa<\/em> op\u011bt nezap\u0159ela z\u0159etelnou bl\u00edzkost k mozartovsk\u00e9 melodice, objevovala se \u0159ada koloraturn\u00edch ozdob, p\u0159edev\u0161\u00edm v sopr\u00e1nech, kter\u00e9 gradovaly a\u017e k z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 invokaci \u201eAmen\u201c. <\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Offertorium<\/em> plynule p\u0159e\u0161lo v and\u011blsky j\u00e1sav\u00e9 Sed signifer<\/em>. Z\u00e1v\u011br Quam olim Abrahae<\/em> byl kontrapunkticky dramatick\u00fd. N\u00e1sledn\u00e9 Hostias<\/em> bylo vystav\u011bno kontrastn\u011b jako jemn\u00fd v\u00edcehlas, v n\u011bm\u017e se objevovaly sestupn\u00e9 sborov\u00e9 kadence pevn\u011b podpo\u0159en\u00e9 instrumentac\u00ed. Sanctus<\/em> p\u0159ineslo nal\u00e9hav\u00e9 zvol\u00e1n\u00ed sopr\u00e1n\u016f. Po kr\u00e1tk\u00e9m p\u0159elad\u011bn\u00ed n\u00e1stroj\u016f pak naplno vyniklo mile j\u00e1sav\u00e9 Benedictus.<\/em> Z\u00e1v\u011br kompozice ji\u017e zcela pat\u0159il sm\u00ed\u0159liv\u00e9mu vyzn\u011bn\u00ed Requiem<\/em>. <\/p>\n\n\n\n

Cel\u00e9 nastudov\u00e1n\u00ed bylo provedeno s velkou zku\u0161enost\u00ed a v harmonick\u00e9 souh\u0159e dirigenta, orchestru a obou sbor\u016f. Poslucha\u010di m\u011bli mimo\u0159\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost ocenit vysokou hudebn\u00ed k\u00e1ze\u0148 a citliv\u00fd p\u0159\u00edstup k interpretaci ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00edho d\u00edla Leopolda Hofmanna. Marek <\/strong>\u0160tilec op\u011bt prok\u00e1zal svou mimo\u0159\u00e1dnou hudebn\u00ed v\u0161estrannost a schopnost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u0159ipravit jednotliv\u00e9 interpreta\u010dn\u00ed slo\u017eky. Vysokou interpreta\u010dn\u00ed \u00farove\u0148 potvrdily tak\u00e9 oba p\u011bveck\u00e9 soubory, Silentium! ensemble<\/strong> a Kammerchor Albert Reiter<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Pr\u00e1vem si v\u0161ichni \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed vyslou\u017eili dlouh\u00fd aplaus a \u201estanding ovation\u201c. Byl to d\u016fstojn\u00fd a kontemplativn\u00ed z\u00e1v\u011br 25. ro\u010dn\u00edku festivalu Mahler Jihlava \u2013 Hudba tis\u00edc\u016f<\/strong>, kter\u00fd v pr\u016fb\u011bhu leto\u0161n\u00edho ro\u010dn\u00edku op\u011bt nab\u00eddl vynikaj\u00edc\u00ed hudebn\u00ed projekty propojuj\u00edc\u00ed interprety z r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

14. z\u00e1\u0159\u00ed 2026 ReflexePlus Jana Sou\u010dkov\u00e1     \u201ePavel-Josef K\u0161ica si s\u00a0n\u00e1ro\u010dnou polohou suver\u00e9nn\u011b poradil a\u00a0dok\u00e1zal plynule p\u0159ech\u00e1zet mezi vysok\u00fdmi dramatick\u00fdmi t\u00f3ny, melismatick\u00fdm zp\u011bvem a\u00a0hlubokou barytonovou polohou.\u201c \u201eMarek \u0160tilec op\u011bt prok\u00e1zal svou mimo\u0159\u00e1dnou hudebn\u00ed v\u0161estrannost a\u00a0schopnost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u0159ipravit jednotliv\u00e9 interpreta\u010dn\u00ed slo\u017eky.\u201c \u201eVysokou interpreta\u010dn\u00ed \u00farove\u0148 potvrdily tak\u00e9 oba p\u011bveck\u00e9 soubory, Silentium! ensemble a Kammerchor Albert Reiter.\u201c P\u011btadvac\u00e1t\u00fd ro\u010dn\u00edk festivalu Mahler Jihlava … Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed „Festival Mahler Jihlava zakon\u010dil koncert v\u011bnovan\u00fd pam\u00e1tce novo\u0159\u00ed\u0161sk\u00fdch mu\u010dedn\u00edk\u016f“<\/span><\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[4],"tags":[8],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/455"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=455"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/455\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":459,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/455\/revisions\/459"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=455"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=455"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.janasouckova.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=455"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}