zveřejněno zde
2. května 2025
„Ve druhé větě kouzlili hudebníci pod čitelným vedením Vahida Khadem-Missagha zvukově barevnou hudební pohádku.“
„Chce se jen napsat, že takového Vivaldiho by měl slyšet každý! Nově, neotřele a s evidentním přesvědčením, že právě takové pojetí má své opodstatnění a smysl.“
„Soubor Academia Allegro Vivo přivezl do Jihlavy opravdu strhující zážitek a večer byl krásným dokladem česko-rakouské hudební spolupráce.“
Na nadcházející 24. ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců nalákal 26. dubna jarní prolog. V gotické síni jihlavské radnice vystoupili hosté z Rakouska, špičkový komorní orchestr Academia Allegro Vivo, který je rezidenčním tělesem stejnojmenného dolnorakouského hudebního festivalu. Uměleckým vedoucím souboru je houslista a dirigent Vahid Khadem-Missagh a uskupení je složené z vynikajících studentů a absolventů rakouských hudebních škol. Do Jihlavy byl připraven efektní program – Mozartova Milánská symfonie a Vivaldiho Čtvero ročních dob k připomínce letošního 300. výročí vzniku slavných houslových koncertů.
Pořadatelé festivalu si velmi cení tradiční vstřícné spolupráce se Základní uměleckou školou Jihlava. Úvodem komorních koncertů budou opět po celý festival dostávat příležitost mladí talentovaní žáci, pro které je setkání se špičkovými interprety, ale i vystoupení „se vším všudy“ před festivalovým publikem velmi cennou zkušeností. Na úvod prologu vystoupilo Žesťové kvinteto ZUŠ Jihlava ve složení Jan Molva, Miloslav Dvořák (trubky), Kateřina Rychlá (lesní roh), Jan Nosek (trombon) a Matyáš Misař (tuba). Barokní Gagliardu německého skladatele Samuela Scheidta vystřihlo kvinteto s energickou rázností a v plné zvukové síle. Druhou ukázkou byla Fanfara lyrica Zdeňka Lukáše, respektive druhá část z cyklu Partita alla fanfare z roku 1995, jenž mladí dechaři zahráli jemně a s citem pro krásné prostorové dozvuky v gotickém sále. S flétnovým barokním repertoárem Johanna Sebastiana Bacha vystoupila vynikající Viktorie Fexová ze třídy Dany Slavíkové, kterou na cembalo pedagogicky doprovodil Petr Sobotka. Zazněl výběr z Partity c moll, BWV 997 a publikum ocenilo sympatickou procítěnost i náročnou práci žákyně s dechem během efektních kadencí. Všichni žáci si za své výkony srovnatelné s profesionálními hudebníky zasloužili vřelý potlesk a právem jim náleží gratulace za nedávné soutěžní úspěchy v postupových krajských kolech, držíme jim palce i dále!
Po rychlé, drobné přestavbě koncertního prostoru přivítalo publikum v Jihlavě již dobře známý soubor Academia Allegro Vivo, který je stálým festivalovým hostem řadu let a vždy zárukou strhujícího zážitku. Tentokrát byl organizátory festivalu soubor přizván již na prolog, a ne na podzimní epilog – letošní změna měla ale jasný dramaturgický záměr, který okomentoval ředitel festivalu Jiří Štilec i umělecký vedoucí Vahid Khadem-Missagh. Tím je propojení s benefičním záměrem koncertu, jehož výtěžek bude věnován na zhotovení pamětní desky na místo rodného jihlavského domu malířky Barbary Krafftové rozené Steinerové (1. dubna 1764 – 28. září 1825).
Na počest jihlavské rodačky, tvůrkyně neznámějšího portrétu Wolfganga Amadea Mozarta, zazněla nejprve jeho Milánská symfonie G dur, KV 156 z roku 1772. Jako druhá v pořadí spadá společně s dalšími pěti symfoniemi do Mozartova třetího italského pobytu od října 1772 do března 1773, který podnikl společně se svým otcem Leopoldem. Instrumentální klasifikací jsou rané milánské symfonie charakterizovány jako orchestrální kvartety a sotva šestnáctiletý Mozart v nich navazoval na tradici italské kompoziční školy Giovanniho Battisty Sammartiniho.
Italská hravost a radost ze hry byla v podání usmívajících se hudebníků Academia Allegro Vivo zřetelná v prvních okamžicích úvodní prestové věty, trvající ani ne tři minuty. Její okouzlující živelnost postavená na repetitivní expozici zabírající téměř poloviny věty zvládli hráči v plné síle přenášet na posluchače od prvních tónů. Ve druhé, melancholicky něžné a poměrně dlouhé adagiové větě kouzlili hudebníci pod čitelným vedením Vahida Khadem-Missagha zvukově barevnou hudební pohádku. Nádherná lyrická klenutost a akcentace drobných barokně harmonických inspirací raného Mozartova díla druhé věty vyvrcholila závěrečným menuetem s triem, kdy Vahid citlivě vynášel violy a cella nad elegantně kompaktní housle. Menuet sice neměl svižně nakažlivý ráz úvodní věty, ale všichni hráli s velkou lehkostí a jejich souznění vedlo k výkonu, který se nezažívá každý večer. Samotný „Wolfi“ na mistrné provedení svého díla „pokukoval” z portrétu od Barbary Krafftové, který byl po celý večer k vidění jako ukázka malířského umění téměř zapomenuté jihlavské rodačky, jenž se snad již brzy dočká symbolického umístění pamětní desky.
O strhující zvukovou nálož se Academia Allegro Vivo postarala v promovaném highlightu večera. Vivaldiho „Stagioni“ zazněly v podání rakouského souboru u příležitosti 300. výročí vzniku a i dnes patří mezi nejoblíbenější a nejčastěji uváděné houslové koncerty všech dob a není nutné je hudebně znalým čtenářům blíže představovat. Sám Antonio Vivaldi doplnil mistrně zvukomalebné roční doby půvabnými italskými sonety neznámého autora (pravděpodobné je, že to byl sám Vivaldi), které programně popisují hudební obrazy jednotlivých částí. Jihlavské publikum mělo příležitost se s nimi seznámit prostřednictvím českého překladu v rámci tištěného programu.
Jaro, léto, podzim, zima – s každou částí narůstala zvuková invence hráčů a uchvacující muzikálnost pod euforickým vedením Vahida Khadem-Missagha. Chce se jen napsat, že takového Vivaldiho by měl slyšet každý! Nově, neotřele a s evidentním přesvědčením, že právě takové pojetí má své opodstatnění a smysl. V případě těchto notoricky známých houslových koncertů předvedl soubor v Jihlavě moment překvapení a nabídl posluchačům nečekaný inspirativní a strhující zážitek z díla jinak důvěrně známého a často svádějícího k fádnímu provedení. Ba naopak – brilantní sólové pasáže v podání nespoutaného Vahida nebyly romantizující, ale perfektně vystihly podstatu mistrného italského baroka i v dnešní době, kdy si dovolil inovativně pohrát s velkými melodickými oblouky, ale zároveň se vyhýbal hudebním klišé v podobě příliš uvolněné agogiky. Jistá míra snovosti byla ale žádoucí a perfektně se podařilo vystihnout atmosféru jednotlivých ročních období. Všemu dodal eleganci a noblesu i typický „Wiener Klang” rakouského souboru. Posluchači si dovolili spontánně tleskat i během jednotlivých vět a vyznění díla to nikterak nenarušilo, spíše naopak katapultovalo hráče ke zvukovým vlnám a demonstraci nástrojových možností. Soubor Academia Allegro Vivo je uznávaný právě pro svůj obrovský vnitřní náboj opírající se o technickou dokonalost hráčů. Melodické figurace a ozdoby byly hrány čitelně, nestíravě, ale s přiznanou virtuozitou. Notoricky známé divoké letní počasí bylo zahráno poctivě a přesvědčivě s velkorysým prostorem pro sytost nástrojů, a ne pouze na efekt. „Šlapající” continuové cembalo dokreslovalo dokonalost provedení. V allegrové části Zimy snad posluchači i cítili, jak jim díky maximálnímu využití zvukových možností nástrojů mráz zalézá za nehty.
Soubor Academia Allegro Vivo přivezl do Jihlavy opravdu výjimečný zážitek a večer byl krásným dokladem česko-rakouské hudební spolupráce. Skvostný výkon orchestru i sólisty Vahida Khadem-Missagha si právem zasloužil Standing ovation do posledního místa zaplněného posluchači a přídavek od vídeňského houslisty a skladatele Fritze Kreislera.
Květnový festivalový program festivalu odstartuje Koncert pro maminku, kdy v neděli 11. května od patnácti hodin v jihlavském Cityparku vystoupí Musica Danzante ve složení Anna Paulová (klarinet) a Jiří Lukeš (akordeon). V pátek 16. května se uskuteční tradiční Open air koncert mladých dechařů ze ZUŠ Jihlava a letošních hostů ze ZUŠ Přelouč. Slavnostní zahajovací koncert je na programu 19. května v Horáckém divadle v Jihlavě. Zazní předehra k Mozartově opeře Figarova svatba, Beethovenova Pátá symfonie „Osudová” a také Mahlerovy Rückert-Lieder v podání orchestru Prague Philharmonia řízeného Markem Štilcem. Jako sólistka v Mahlerově cyklu vystoupí mezzosopranistka Andrea Kalivodová.
Foto: Veronika Bartošová